Země ve vesmíru

Vesmír vznikl asi před 15 miliardami let, kdy nastal tzv. "Velký třesk''. Stáří sluneční soustavy se odhaduje na 5,7 mld. let. Země vznikla asi před 5,5 mld. let. Hranice vesmíru jsou asi 15 miliard světelných let. (vzdálenost, kterou vrazí světlo za 1 rok). 

Země je součástí sluneční soustavy kterou tvoří 8 planet. Střední vzdálenost Země od Slunce je 149,6 mil. km. Tato vzdálenost se označuje jako astronomická vzdálenost - 1 AU = 149,6 mil. km.

Kromě Merkura a Venuše má každá planeta sluneční soustavy své přirozené družice - měsíce. Země má jeden.  

Planety sluneční soustavy

 

Průměr (na rovníku) (km)

Vzdálenost od slunce (mil. km) 

Povrchová teplota (°C)

Gravitace (Země=1)

Hmotnost (Země=1)

Doba oběhu kolem Slunce (dne)

Rotace

Počet měsíců

Merkur

4 879

57,9

427 až -173

0,4

0,055

88

59 dne

0

Venuše

12 102

108,2

+ 482

0,9

0,8

225

243 dne

0

Země

12 756

149,6

+15

1

1

365,25

24 h

1

Mars

6 794

227,9

-140 až 20

0,4

0,1

687

24 h 62'

2

Jupiter

142 884

778,3

- 150

2,6

318

4 330

90 h 50'

63

Saturn

120 536

1 427

- 125

1,16

93

10 752

10 h 39'

31

Uran

51 118

2 869

- 193

0,8

15

30 667

- 17 h

27

Neptun

50 538

4 496

-220

1,1

17

60 142

16 h

13

 

Základní údaje o Zemi

Řecký vědec Aristoteles jako první dospěl k názoru, že Země je kulatá. Později se zjistilo, že Země není přesná koule, ale je na pólech zploštěná. Tvar Země nejpřesněji vystihuje geoid. Kartografie využívá pravidelný tvar - referenční elipsoid.

Základní parametry Země:

Rovníkový průměr:

12 756 km

Poledníkový průměr:

12 713 km

Délka rovníku:

40 075 km

Délka poledníkové elipsy:

40 008 km

Povrch: 

510 mil km2

Objem:

1 083 miliard km3

Hustota

5,5 g/cm3

Hmotnost:

5,977 · 1024 kg

Zploštění:

1 : 298,26

Pohyby Země

Země vykonává 2 základní pohyby: 

A) Pohyb kolem své osy (rotační)

Země se otočí kolem své osy za 23 hodin 56' a 4". Tento časový interval se označuje hvězdný den. Lidé používají v běžném životě sluneční čas. Pravý sluneční čas je doba mezi dvěma po sobě následujícími vrcholeními Slunce nad místním poledníkem. Tato doba se mění (v přísluní je den delší než v odsluní). Proto byl zaveden střední sluneční čas, který trvá 24 hodin. 

Rychlost zemské rotace je 15° za hodinu. Celá Země je rozdělena na 24 časových pásem. Každé pásmo má stejný čas. Při přechodu časových pásem musíme posunout hodinky zpět, když jdeme na západ, dopředu, když jdeme na východ. Při překročení datové hranice se mění datum. 

Na všechny tělesa působí Coriolisova síla (na severní polokouli se tělesa stáčí na vpravo a na jižní nalevo).      

B) Pohyb Země kolem Slunce (oběžný)

Země obíhá Slunce po eliptické dráze, která je dlouhá 939,2 mil. km. Vzdálenost Země od Slunce není stále stejná. V nejbližším bodě přísluní (perihelium) 3. 1. je vzdálenost 147 mil. km. V nejvzdálenějším bodě odsluní (afelium) 5. 7. je vzdálenost 152 mil. km. Doba oběhu je 365 dní 6 hodin 48' 45,7" a označuje se jako tropický rok. Jednou za 4 roky má únor 29 dní (rok přestupný). 

Střídaní ročních obdobích způsobuje zemská osa, protože svírá s rovinou ekliptiky stále stejný úhel 66,5°. Při jarní (21. 3.) a podzimní (23. 9.) rovnodennosti dopadají kolmé paprsky na rovník a na celém světě trvá den 12 hodin. Při letním slunovratu (21. 6.) dopadají kolmé paprsky na obratník Raka a na severní polokouli je nejdelší den.  Při zimním slunovratu (21.12.) dopadají kolmé paprsky na obratník Kozoroha a na severní polokouli je nejkratší den. Na jižní polokouli to je přesně naopak. Od 21. 3. začíná na severním pólu polární den (Slunce zde nezapadá), který trvá až do 23. 9. V této době je na jižním pólu polární noc (Slunce zde nevychází). Od 23. 9. do 21. 3. je to přesně naopak.

 

Zpět na učivo