Lom světla a čočky

 

Lom světla

Na rovinném rozhraní dvou optických prostředí nastává lom světla.

Postupuje-li paprsek do prostředí, ve kterém se světlo šíří menší rychlostí, např.

ze vzduchu do skla, nastane lom paprsku ke kolmici.  α > β

Postupuje-li paprsek do prostředí, ve kterém se světlo šíří větší rychlostí, např. z vody do vzduchu, nastane lom paprsku od kolmice. α < β

Lomený paprsek zůstává vždy v rovině dopadu.

 

 

Čočky

-          zpravidla vybroušená tělesa z čirého skla. 

V čočkách se mění chod paprsků lomem světla! 

Čočky dělíme na spojky a rozptylky.

Po průchodu spojkou se rovnoběžný paprsek mění na sbíhavý paprsek.

F, F´ - ohniska spojky         S – optický střed spojky

O – optická osa spojky      f – ohnisková vzdálenost spojky ( kladné číslo )

 

Po průchodu  rozptylkou se rovnoběžný paprsek mění na rozbíhavý paprsek.

F, F´ - ohniska rozptylky           S – optický střed rozptylky

O – optická osa rozptylky         f – ohnisková vzdálenost rozptylky ( záporné číslo )

 

Optické mohutnost : φ ( 1/m , D – dioptrie )

                               φ =

Optická mohutnost má pro spojky kladnou hodnotu a pro rozptylku zápornou hodnotu.

 

Příklad : Určete optickou mohutnost rozptylky s ohniskovou vzdáleností – 25 cm.

φ =

Optická mohutnost je – 4 D.