Lom světla
Na rovinném rozhraní dvou optických prostředí nastává lom světla.
Postupuje-li paprsek do prostředí, ve kterém se světlo šíří menší rychlostí, např.
ze vzduchu do skla, nastane lom paprsku ke kolmici. α > β
Postupuje-li paprsek do prostředí, ve kterém se světlo šíří větší rychlostí, např. z vody do vzduchu, nastane lom paprsku od kolmice. α < β
Lomený paprsek zůstává vždy v rovině dopadu.
Čočky
- zpravidla vybroušená tělesa z čirého skla.
V čočkách se mění chod paprsků lomem světla!
Čočky dělíme na spojky a rozptylky.
Po průchodu spojkou se rovnoběžný paprsek mění na sbíhavý paprsek.
F, F´ - ohniska spojky S – optický střed spojky
O – optická osa spojky f – ohnisková vzdálenost spojky ( kladné číslo )
Po průchodu rozptylkou se rovnoběžný paprsek mění na rozbíhavý paprsek.
F, F´ - ohniska rozptylky S – optický střed rozptylky
O – optická osa rozptylky f – ohnisková vzdálenost rozptylky ( záporné číslo )
Optické mohutnost : φ ( 1/m , D – dioptrie )
φ =
Optická mohutnost má pro spojky kladnou hodnotu a pro rozptylku zápornou hodnotu.
Příklad : Určete optickou mohutnost rozptylky s ohniskovou vzdáleností – 25 cm.
φ = –
Optická mohutnost je – 4 D.