Užití čoček v praxi

Pro pozorování malých předmětů, jejichž zorný úhel je menší než 1° používáme speciální přístroje.
Lupa – spojka s malou ohniskovou vzdáleností. Používá se při pozorování rostlin, živočichů, čtení údajů na stupnicích přístrojů apod. Můžeme dosáhnou maximálně šestinásobného zvětšení.
Mikroskop – dvě soustavy spojek. Používá se v biologii, lékařství a mineralogii.
Dalekohled – slouží k pozorování vzdálených, třeba i velkých předmětů.
Fotografický přístroj – uzavřená skříňka s neprůsvitnými stěnami . V přední stěně má soustavu spojek : objektiv. Objektiv zobrazí předmět na fotografický film jako skutečný, zmenšený a převrácený. Aby byl obraz vhodně osvětlen, je v objektivu clona s měnitelným kruhovým otvorem. Zaostřování provádíme pomocí posunutím objektivu od fotografického filmu. U některých přístrojů můžeme nastavit i ohniskovou vzdálenost pomocí tzv. transfókátoru.


Rozklad světla

Optický hranol – trojboký hranol z čirého stejnorodého skla. Světelný paprsek vstupuje do hranolu a vystupuje z hranolu lámavými stěnami. Lámavé stěny se protínají v lámavé hraně.
Spojité spektrum – barevný obraz mnohokrát vedle sebe opakovaný. Pořadí barev je vždy stejné : červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová.
Hranolové spektrum – sluneční světlo se při dopadu na stěnu hranolu rozkládá na barevná světla. Stejný jev pozorujeme, když místo slunečního světla použije žárovku s vláknem, které je umístěno v ohnisku spojky.
Duha – spektrum slunečního světla. Vzniká, když prší a zároveň za námi svítí Slunce. Paprsky, které přicházejí do naše oka z rozličných kapek a jsou stejně odchýleny od směru paprsků dopadajících na kapky, vytvářejí polokruhový oblouk téže barvy. Proto vidíme duhu jako půlkruhový barevný pás s vnitřním okrajem fialovým a vnějším okrajem červeným.




Zpět na učivo