Meteorologie

Meteorologie - věda, která se zabývá počasím, je součástí fyziky. Základní meteorologické prvky - tlak vzduchu, teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, proudění vzduchu ( směr a rychlost větru ), sluneční svit, oblačnost, vypařování vody na povrch Země a srážky.

Atmosféra Země

Atmosféra Země - vzduchový obal kolem Země. Je tvořen 78% dusíku, 21% kyslíku a 1% vzácných nebo netečných plynů.
Části atmosféry Země - troposféra, stratosféra, mezosféra a termosféra.
Troposféra - nejnižší vrstva, asi do 11 km, mají zde původ projevy počasí ( vítr, oblaka, déšť, sníh atd. ).
Stratosféra - přibližně do výšky 50 km, velmi řídký vzduch, obloha je tmavě fialová až černá, obsahuje málo vodních par, velmi silný vítr ( až 300 km/h ).
Mezosféra - přibližně do výšky 80 km.
Termosféra - velmi řídký vzduch, do 500 km.
Exosféra - od 500 km až do 900 km, plynule přechází v meziplanetární prostor, převládá vodík a pozorujeme v ní polární záři.
Podle elektronických vlastností se atmosféra dělí na neutrosféru a ionosféru ( kolem 60 km ).


Meteorologické jevy

- řadíme sem : vlhkost vzduchu, kapalnění vodní páry v ovzduší, srážky a jejich měření, tlak vzduchu, vznik větru, teplotu vzduchu.
Vlhkost vzduchu - dělí se na absolutní a relativní.
Absolutní vlhkost vzduchu - hmotnost vodních par obsažených ve vzduchu o objemu 1 m3.
Relativní vlhkost vzduchu - udává se v procentech, určí se pomocí absolutní vlhkosti vzduchu. Měří se vlhkoměrem.
Kapalnění vodní páry v ovzduší - při teplotě nižší než 0°C vznikají v ovzduší místo vodních kapek nepatrné ledové krystalky. Při velkém množství krystalků se vytvářejí oblaka. Množství oblaků pozorovaných nad určitou oblastí se nazývá oblačnost. V noci se může při povrchu Země vzduch ochladit tak, že vzniká rosa nebo jinovatka ( teplota nižší než 0°C ).
Srážky a jejich měření - při spojení většího množství krystalků a vody vzniká déšť, krupky, kroupy nebo sníh. K měření srážek používáme srážkoměr. Hodnotu srážek udáváme v milimetrech srážek spadlých na určité území.
Tlak vzduchu - udává se v hPa. Průměrný atmosférický tlak má hodnotu 1 013hPa. S narůstající výškou rychle klesá. Tlak měříme pomocí barografu. Čára spojující místa na mapě, která mají stejný tlak se nazývá izobara. Podle zakreslených izobar mužem oblasti na mapě rozdělit na oblasti tlakové níže ( N,cyklóny) a oblasti tlakové výše ( V , anticyklóny).
Vznik větru - pohyb vzduchu. Vítr je charakterizován rychlostí a směrem.
Teplota vzduchu - měříme ji teploměrem a termografem. Měříme ji ve stínu. Teplotní inverze - teplota u zemského povrchu je nižší než ve výšce.
Meteorologické stanice - zdroj informací o počasí. Měříme v nich meteorologické jevy .
Další informace o počasí získáme z rádiosond a meteorologických družic. Veškeré informace o počasí se přenášejí do meteorologických center ( Český hydrometeorologický ústav ).


Znečišťování atmosféry

- veškeré příměsi, které se do atmosféry dostaly jako přímý i nepřímý produkt lidské činnosti.
Ozon - přízemní a stratosférický. Úbytkem stratosférického ozonu vzniká ozonová díra.
Skleníkový efekt - zabezpečuje nám teplotu příznivou pro život. V důsledku lidské činnosti se skleníkový efekt zvětšuje a dochází k oteplování planety.

Zpět na učivo