Výrazy, určení hodnoty výrazu
Po mocí výrazů zapisujeme například matematické vzorce.
Vyskytují se v nich jednak čísla, kterým říkáme konstanty a písmena, jež
nazýváme proměnné.
Proměnné zastupují čísla vybíraná z určité množiny, které říkáme obor
proměnné.
Příklady výrazů:
Příklad 1: Urči hodnotu výrazu:
řešení: |
|
Výrazy sčítáme a odčítáme tak, že sečteme a odečteme členy se stejnými proměnnými a sečteme a odečteme konstanty.
Příklad 2: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 3: Vypočítej
řešení: |
|
Násobení výrazů
Násobení výrazu jednočlenem
Výraz násobíme jednočlenem tak, že výraz roznásobíme člen po členu.
Příklad 4: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 5: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 6: Vypočítej
řešení: |
|
Násobení výrazu dvojčlenem
Výraz násobíme dvojčlenem tak, že výraz násobíme nejprve prvním členem dvojčlenu, pak druhým členem dvojčlenu. Tento postup můžeme zobecnit i pro vícečlenné výrazy.
Příklad 7: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 8: Vypočítej
řešení: |
|
Dělení výrazů
Výraz dělíme jednočlenem člen po členu obdobně jako při násobení.
Příklad 9: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 10: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 11: Vypočítej
řešení: |
|
Úpravy výrazů pomocí algebraických vzorců
Uveďme si několik základních algebraických vzorců:
Příklad 12: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 13: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 14: Vypočítej
řešení: |
|
Rozklad výrazů v součin
Vytýkáním
Výraz rozložíme v součin tak, že vyhledáme společného dělitele všech členů daného výrazu.
Příklad 15: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 16: Vypočítej
řešení: |
|
Postupným vytýkáním
Vytýkání můžeme provádět ve dvou, nebo více krocích
Příklad 17: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 18: Vypočítej
řešení: |
|
Pomocí algebraických vzorců
Výrazy můžeme rozkládat v součin také pomocí dříve uvedených algebraických vzorců.
Příklad 19: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 20: Vypočítej
řešení: |
|
Příklad 21: Vypočítej
řešení: |
|